Jeden měsíc míjel druhý měsíc a doba odloučení zdála se být věčností, která nikdy neskončí.
Lidia se probírala starými věcmi a dělala v domě pořádek. Nemohla přestat myslet na Jimmyho. Našla velké fotoalbum co si spolu založili.
Ach ano, tady nás vyfotil Paddy, když jsme byli na tom starém zámku. A tady je vidět, že Jimmy nestihl doběhnout ke mně po spuštění samospouště.
Smála se Lidia v duchu nad těmi vzpomínkami.
Pak našla velikou fotografii, kde byli s Jimmym v objetí. Prstem přejížděla Jimmyho obličej a vybavovala si každý den a každou noc s ním, každé jeho slovo. Ve vzteku či snad smutku, hodila fotografii za sebe.
,, Co je to tady " ? Řekla si sama pro sebe, když viděl velkou otevřenou krabici za skříní.
Byla v ní její sundaná sádra z té příhody, když si zlomila tu kůstku v kotníku.
Chtěla si ji tenkrát vzít domů.
,, Na nic to není, vyhodím ji ", řekla, když se v tom zarazila.
Uviděla, že je zespod sádry něco napsáno. Vybavilo se jí, jak při první společné noci s ním, jí Jimmy něco psal na sádru. Nikdy před tím si toho ale nevšimla.
Sedla si do křesla a zaostřila zrak na malé písmenka.
Tímto vzkazem chci já Jimmy Kelly říct, že jsem potkal konečně tu pravou dívku, se kterou jsem šťastný a kterou ze srdce miluji. Tak tomu v mém srdci bude již napořád, i kdyby se stalo cokoliv. Udělal bych pro ni vše, jen, aby byla šťastná. Nikde a s nikým se necítím tak, jako s ní.
Lidio, Miluji Tě.
,, Jimmy…", vydechla Lidia…,, Co teď asi jen děláš a zdali myslíš taky na mě, stejně jako já na tebe "…špitla si Lidia.
Lidia vstala a rozjela se autobusem do místní nemocnice.
,, Pane doktore, prosím, řekněte mi už konečně, že se můj stav zlepšil a já můžu vycestovat ".
,, Je mi líto slečno, ale předešlé vážné poranění hlavy vám způsobilo dlouhé léčení při kterém se musíte a to zdůrazňuji- šetřit, pořád vám to nedoporučuji ".
Zklamaná Lidia, po návštěvě doktora šla rovnou do práce, jako každý den.
Půl úvazek by ji prý neměl tak zatěžovat jako normální práce.
,, Lidio, konečně jsi tady ", přivítal Lidii její kolega Tom.
,, Ahoj Tome, co je nového " ? Optala se Lidia.
,, Nemohl jsem se tě dočkat ", polichotil jí Tom.
Ach Tome Tome, běháš za mnou jako pejsek, je vidět, že bys měl opravdový zájem, ale já nemůžu…vždyť miluji Jimmyho a musím jen vydržet, nemůžu ho zradit, jenže je tak daleko a já za ním nemůžu…je mi hrozně … přemýšlela Lidia.
,, Lidio, co je? Tváříš se nepřítomně ", usmál se na ni Tom.
,, Jen jsem přemýšlela…že by jsi ke mně mohl třeba dneska přijít na večeři, kdybys chtěl ".
,, Vážně? No to víš, že tobě košem nedám nikdy ", zazářil Tom.
Co to jen dělám? Vždyť …Jimmy….Jimmy…
Lidia přišla domů a rozdělala plna vzrušení dopis, který měla ve schránce. Jimmy jí psal velmi často a ona jemu. Začetla se do krásně napsaných řádků.
Má jediná Lidio,
Slovy se ani nedá popsat jak moc mi chybíš. Myslím stále jen na tebe. Když ráno vstanu vidím tě ještě spát v posteli a celý den jsem jako ve snách, když večer zaléhám, puká mi srdce žalem, že neležíš vedle mě. Chybí mi tvé polibky a tvé něžné doteky, chybí mi, že necítím vůni tvých krásných vlasů, chybí mi tvůj jemný hlas a tvoje krásná slůvka… chybíš mi ty celá a to se každý den stupňuje.
Při každé písničce myslím na tebe a každé slůvko v ní patří jen tobě. Nic mě tu nepotěší. Ani milion fanynek, ani povzbuzování sourozenců, snad je fotky co od tebe mám. Když tě vídám ve svých snech, sedíme spolu v Irsku v údolí u řeky, pamatuješ ? Jak nám bylo nádherně.
Ale zase bude lásko, uvidíš, že zase bude. Ten moment kdy se znovu uvidíme pro mě bude z celých posledních měsíců ten nejkrásnější. Nemůžu přestat myslet na to, jak se asi trápíš, že nejsme spolu. Vydrž to Lidio, mě drží stále nad vodou ta obrovská láska k tobě.
Věřím ti Lido, věřím ti.
Zase ti co nejdříve napíšu.
Dnes jsme odjeli na koncert do Berlína, takže mi odepiš na adresu, uvedenou na obálce.
Miluji Tě.
Jimmy.
Lidia se posadila do křesla a zavřela oči.
Jimmy, taky tě tak moc miluji…a myslím na tebe ještě víc…kdybys mě teď jen viděl…je mi ze mě samé zle...
Lidii se po tváří začali kutálet slzy.
Probudilo ji až vytrvalé klepání na dveře.
Proboha to je Tom ! Já na něho úplně zapomněla.
Vzpomněla si Lidie a pospíchala otevřít.
Tom jí dal krásnou kytku a Lidia ho pozvala dál. Společně se navečeřeli.
Tom ji neustále sledoval velmi obdivným a zamilovaným pohledem, ale Lidia byla myšlenkami u dopisu od Jimmyho…nechtěla uvěřit, že Toma pozvala…Po večeři se však s pravdou smířit musela.
,, Díky, za pozvání a večeře byla skvělá ", pochválil Tom Lidiu a přisedl si k ní na pohovku.
,, Ehm…Tome, víš…já ", snažila se Lidia vše Tomovi vysvětlit, ale ten to pochopil naprosto jinak.
,, Nemusíš nic říkat Lidio, taky se mi už delší dobu líbíš..", řekl Tom a k Lidii se přiblížil ještě více.
Políbil ji a Lidia úplně strnula, v hlavě jí hučelo. Úplně zapomněla, že ten co vedle ní sedí, ten co jí právě objímá a líbá není Jimmy, ale Tom !
Myslím na tebe, miluji tě, chybíš mi, já ti věřím, vrátím se pro tebe…všechna tato slova Lidii v hlavě zněla jako hlasitý rozhlas do kterého Jimmy mluví.
,, Ach Jimmy, co to dělám…odpusť ", řekla si Lidia a Toma silně odstrčila.
,, Lidio, co se děje " ? Nechápal Tom.
,, Tome, přestaň, já miluji Jimmyho, neměla jsem tě vůbec zvát…já…já…byla jsem zmatená, tohle se vůbec nemělo stát, odejdi prosím ", řekla Lidia a doslova zmateného Toma vystrkala ze dveří.
Když odešel pomalu se sesunula po dveřích na zem.
Ach Jimmy odpusť, odpusť mi prosímtě lásko, byla jsem tak pitomá. Ty se kvůli mně trápíš a já tu dělám takové hlouposti. Ale už vím…všechno se napraví…
Lidia pospíchala ke křeslu, kde nechala Jimmyho dopis a podívala se na adresu na obálce, opsala si ji na lísteček a dala si ho do kapsy. Šla nahoru do pokoje a sbalila si jen důležité věci. Popadla velkou tašku s věcmi a rychle vyšla z domu. Zamknula a rozběhla se na nejbližší autobus.
Jimmy seděl v hotelovém pokoji a myslela jen na Lidiu…Tohle už nevydržím, neměl jsem ji nikdy opouštět…musím za ní…Oznámil to svým sourozencům a sbalil si své věci.