Láska je subjektivní, neboť to, co milujeme, nejsou skutečné bytosti, nýbrž bytosti, které jsme si sami vytvořili...

Verlieb Erzählung 1

24. února 2008 v 19:17 | erolka18 |  Prostor fans
Byl krásný letní slunečný den.
Všechno bylo tak nádherné i pro samotného Angela.
Ležel si v trávě na louce a jen se usmíval.
Odeta do které byl už delší dobu až po uši zamilovaný kolem něj tančila a úsměv mu oplácela.
Krmila ho sladkými červenými jahodami.
Angelovi se to líbilo a byl rád že s ní může být.
po chvíli se zvedl a šel k tančící Odetě blíž.
Ta si ho všímla,přestala tancovat a zadívala se do jeho jasně modrých očí.
Angelo se zadíval do jejich.
Jak tam tak stáli a dívali se na sebe jejich rty se k sobě začaly přibližovat až se dotkly.
"Angelo vstávej!No tak probuď se!Sourozenci už dole na tebe čekají."stála Odeta u Angelovi postele a snažila se ho vzbudit.
Ten se náhle probudil a jeho nádherný sen se rozplynul zrovna v tom okamžiku kdy se chystal Odetu políbit.
"Jo jasně,hned jsem dole."vykoktal ze sebe.
Odeta odešla a nechala ho o samotě.
Angelo seděl na posteli a ještě chvíli přemýšlel o tom nádherném snu.
"Dneska ji musím už všechno říct."říkal si v duchu.
Pak se zvednul,převlékl a šel dolů za ostatními.
"No to je dost že jdeš."obrátil se na něj Joey.
"Večer máme koncert.Tak si to musíme ještě vyzkoušet."dodala Patricia.
"Jo jasně.Jen si dojdu pro sklenici vody a můžeme začít."odvětil Angelo.
Odeta byla se všema a poslouchala jsk jim to jde dobře.
Jen Angelo se cítil nesvůj.
Pokaždé když byla Odeta někde kde byl i on cítil se divně.
Srdce mu splašeně tlouklo a v břiše mu mravenčilo a lítali motýlci.
Jeho vnitřní hlas mu říkal že už je na čase aby Odetě všechno řekl.
Aby ji řekl co k ní cítí a nehrál pořád divadlo.
"Ale co když mně odmítne?"ptal se sám sebe v duchu.
"Přesto ji všechno i tak řekni."pobízel ho jeho vnitřní hlas.
Když všichni dozkoušeli poslední písničku,rozmístili se všude možně po autobuse.
Jen Angelo zůstal stát na místě a němě zíral před sebe.
"Angelo?Co je to s tebou?Děje se něco?"všímnula si ho Maite.
Angelo se jen otočil a šel k odetě.
"Odeto?Mo-mohl bych s tebou m-mluvit?"ptal se Angelo a při tom se mu chvěl hlas.
"Jo jistě že jo."odpověděla Odeta a pak se ještě otočila na Patricii.
"Promiň,pak to dořešíme."otočila se a šla za Angelem který vycházel ven z autobusu.
"Angelo,co se to s tebou děje?Kam to jdeme?"nechápala Odeta,ale šla stále za ním.
Nakonec došli do lesa kde nikdo nebyl.
Angelo zastavil a otočil se k Odetě.
Chvíli na ní mlčky zíral a pak ze sebe vypravil:"Odeto,já už ti to musím říct."
"Ale co?"nechápala ho stále Odeta.
Angelo k ní udělal krok blíž.
"Miluji tě Odeto."řekl jí.
Odeta nevěřila svým uším co právě slyšela.
Sama byla do Angela také zamilovaná a každou volnou chvíli o něm a o sobě snila.A teď?Teď už věděla že o všem o čem snila se stane skutečností.
"Angelo?Mohl by jsi mi to zopakovat ještě jednou?"zeptala se Odeta.
"Miluji tě a věř mi nebo ne tohle není sen.Myslím to vážně."
Odeta zavřela oči a dala mu pusu na tvář.
Pak od něj odstoupila,ale jakmile to udělala v rychlosti ho objala kolem krku a tiše se rozplakala.
Angelo který měl ruce podél těla ucítil její slzy na holé kůži.
"Odeto,ty pláčeš?"zeptal se.
Odeta se od Angela odtáhla a zadvala se mu uslzenýma očima do jeho jasně modrých.
"ne Angelo.Tohle není pláč."řekla mu a usmála se.
Angelo ji chytil za ruku a oba dva se společně rozběhli na louku kde si Angelo lehnul do trávy a Odeta kolem něj tančila.Oba dva se na sebe usmívali a Odeta která stále tancovala vždy utrhla sladkou červenou jahodu co rostla na kraji lesa a dala ji Angelovi.
Ten se pak zvednul a šel blíž k tančící Odetě.
ta přestala tancovat a znova se zadívala do jeho jasně modrých očí.
Angelo se zadíval do jejich a pak se náhle začaly jejich rty přibližovat až se dotkly a začali se líbat.
Líbali se a při tom mysleli jeden na druhého.
"tenhle sen se mi zdál dneska v noci a teď je to skutečnost."řekl Angelo a znovu Odetu políbil.
"Pojď!Měli by jsme se už vrátit ."popadla Angela za ruku a oba dva se rozběhli za ostatními do autobusu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Daniela Daniela | 26. února 2008 v 16:00 | Reagovat

Hezký příběh.U Emi na blogu je tak jeden naprosto skvělý příběh. Tak si ho když tak zajděte přečíst, teda pokud jste si ho už nečetly.

2 Alien Alien | E-mail | Web | 27. února 2008 v 7:17 | Reagovat

Jo ten příběh na emi blogu už jsem četla. Je fakt super. Když tak někdo koukněte na můj blog a napište prosím nějaký komentík ju? dííky moc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.