
Blížil se večer.
Elizabeth se snažila přestat myslet na to co se odehrálo po škole. Ani koncert její oblíbené skupiny a zákulisní průkaz ji nedokázal odreagovat.
Kellys se celý den pečlivě připravovali na vystoupení. Ladili si nástroje. Rozezpívali se a vybírali oblečení.
Paddy, který již hodinu ladil jednu a tutéž kytaru, vypadal nervózněji než obvykle.
"Není už náhodu přeladěná?" zeptala se Patricie, která ho delší dobu pozorovala.
"Já ani nevím jak se jmenuje," prohodil Paddy a koukal se k Pat.
"A kdo?" otázala se.
"Ale nikdo," odpověděl a začal znovu ladit.
Pat nevěděla co si myslet.
Od Paddyho se ozvala rána.
"A kruci, mám po struně," nadával.
"To je tak, když se někdo nesoustředí," špitla a vzala si od něho kytaru.
"Měl by ses dát do pořádku než začne koncert," nadhodila.
"Já jsem v pořádku," hradil se.
Pat se raději dále nevyjadřovala a myslela si své.
"Paddy nechceš si dát pauzu?" zeptala se Barby.
Před halou se začali vytvářet hloučky hysterických fanynek.
"Nejspíš jo," odpověděl sestře a chytl ji okolo ramen a šli do šatny.
"Paddy můžu se na něco zeptat?" tázala se Barby.
"Když jsi to ty myško, klidně se ptej." Odpověděl.
"Ty myslíš na tu holku ze včerejška?" vyhrkla ze sebe.
Paddy při sestřiných slovek zčervenal.
"Já si to myslela," řekla a smála se při pohledu na Paddyho.
"Myslíš, že se jí líbím nebo se se mnou bavila jen kvůli tomu kdo jsem?" zeptal se Paddy.
"Jak to mám vědět? U tebe je to těžké. Každá holka, která tě vidí, je do tebe hnedka zabouchnutá. Já se s ní bavila jen chvilku, ale přišla mi přátelská, tak nevím. To by si měl poznat ty." Odpověděla mu.
"No co hlavní je, že má o mně zájem ať už z jakéhokoliv důvodu," řekl Paddy.
"Já myslela, že si s tím vybíráním děvčat skončil."
"Ale ona je nádherná Barby a moc zábavná."
"Jak chceš. Jen, aby si toho zase potom nelitoval."
Otevřeli halu a fans se do ní hrnuly jak pominuté. Každá chtěla mít to nejlepší místo.
Elizabeth byla ještě doma a upravovala se.
No tak nemysli už na to co se stalo. Nedá se to vrátit. A navíc Paddy tam na tebe čeká. Měla by si už jít, aby si nepřišla pozdě. Snad ve mně nevidí jen holku na spaní jako David. - honilo se jí hlavou.
V hale každou minutou přibývalo víc a víc lidí.
Paddy čekal před šatnou a rozhlížel se. Z haly byl slyšet pískot a křik. A volání jmen, Paddy a Angelo.
Elizabeth trvala cesta asi půl hodiny busem.
Stála před halou a chtěla se otočit a jít zpátky, ale něco jí táhlo dopředu.
Nakonec se rozešla do haly. Ukázala lístek a pokračovala dál v cestě. Okolo byl strašný zmatek. Všichni byli nedočkaví.
A jak se dostanu dozadu - zamyslela se.
Všude to bylo ohraničené a hlídané bodygárdy jako kdyby měl vystoupit prezident.
Elizabeth zahlédla svého spolužáka, ale dělala jakože nic. On ji ani nevěnoval moc pozornosti.
Rozhlédla se a zamířila k nejbližšímu bodygardovi.
"Promiňte pustíte mně dozadu?"
On jí neodpověděl.
"Pane slyšíte mě? Dostanu se tudy dozadu?"
Stále nic.
Elizabeth to přestalo bavit a začala to přelézat. To však ji už jeden z bodygárdů držel v rukou a odstrkoval dál.
"Co to děláte puste mě a začala sebou škubat. Já vás taky neodstrkuju a je slušnost odpovědět." Křikla na něj.
"Máme tu problém," řekl do vysílačky.
Elizabeth se ohlédla. "A jakej? Nikde žádný nevidím. Tak mě pustíte?"
To už přišel další a stoupl si k němu.
"Koukněte na toto," vytáhla z kapsy průkaz a mávala jim s ním před nosem.
"Tak co můžu jít dozadu?"
Jeden z bodygárdů se začal smát a vzal ji průkaz. "Ty si myslíš, že když ukážeš toto tak tě pustíme? Dozadu nikdo nesmí a zvlášť hysterka jako ty?" řekl.
"Cože? Jaká hysterka? Já na vás kašlu." Řekla a odešla.
Procházela se halou a všimla si děvčat, která přemlouvali, aby je pustili dozadu a v ruce drželi něco jako vstupenky do zákulisí.
"A potom se div, že tě nechcou pustit." Mumlala si Elizabeth.
"Tak si s Paddym asi nepromluvím." Řekla a všimla si, že ty holky pustil dozadu.
Rozešla se směrem k němu a ukázala mu průkaz. On ji však nepustil. Zastavil ji se slovy, "nikdo tam nesmí."
"Ale Paddy tam na mě čeká," řekla
"My víme, proto tam nesmíš."
"Ale opravdu. Dal mi tento průkaz, abych se tam dostala." Bránila se.
"To může říct každý."
"A co tam ty holky? Ty jste tam pustili."
"A jsme u toho. Ty holky byly novinářky."
"Podle mě to byli vychytralé fans. Tak se běžte zeptat Paddyho, když mi nevěříte."
"My tu nejsme na vyřizování vzkazů."
"Ale no tak. On tam na mě čeká."
Elizabeth se nepoznávala. Nikdy by si nic takového nedovolila. Připadala si jako jiný člověk.
"Jestli to nebude pravda tak mě potom můžete klidně vyhodit," vyhrkla.
"Nechceš si to ještě rozmyslet?"
"Ne nechci."
"Za to vyhození ti to nestojí. Vždyť ho můžeš vidět zpívat. To ti nestačí?"
"Tak co bude?"
Bodygárd ji pomohl a šel s ní dozadu.
"Omlouvám se, že ruším, ale tato dívka tvrdí, že jste ji pozvali." Řekl Kellyovým.
"Tak vidíš. Opravdu ti to za to stálo." Prohodil a chytl ji, aby ji odvedl.
"Počkejte," křikla za ním Barby.
"Tu dívku jsme pozvali. A děkuji, že jste ji dovedl až k nám."
Bodygárd byl v udivení.
"Neříkala jsem vám to," prohodila Elizabeth.
"A mimochodem potulují se tu nějaké tři holky, tak kdyby jste mohl být tak hodný," řekl John.
"Ale zajisté," řekl a mířil zpátky.
"Díky," řekla Elizabeth.
"Nemáš za co," dodala Barby.
Ostatní sourozenci jen koukala co to má být.
"Ahoj," řekla hlasitě Elizabeth.
"Nevíte kde je Paddy?" zeptala se Barby.
Všichni sourozenci zpozornili a pozdravili.
"Paddy? Tak ten tu někde bude." Prohodila Pat.
"Kde je zase ten ocas?" řekl Angelo.
Elizabeth se jen usmála. Připadala si divně jak si ji všichni prohlíželi. Bála se, aby na ni nebylo poznat, že je nervózní.
"Tamhle je. Paddy!!!" křikl Angelo.
Elizabeth se koukla a šla k němu.
"To je ta holka s kterou tam byl včera Paddy?" zeptala se Pat sourozenců.
"Nejspíš jo. Se ho potom budeme muset zeptat," řekl John.
"Překvápko," řekla Elizabeth při cestě k němu.
"To je. A milé. Už jsem se bál, že nedorazíš." A po těchto slovech ji políbil.
"Tak já nebudu rušit," ozvala se za nimi Barby a vrátila se ke zbytku rodiny. Bylo vidět jak nakukávali, aby zjistili co se tam děje.
"Nejseš nějakej drzej," řekla s úsměvem Elizabeth.
"A co když jo? Uděláš mi něco?" otázal se Paddy.
Elizabeth se zamyslela.
"Promiň, ale za pět minut začínáme. Co říkáš na místo v první řadě? A sešli bychom se o pauze co ty na to?"
"Že to beru," řekla a mířila do haly.

