close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Láska je subjektivní, neboť to, co milujeme, nejsou skutečné bytosti, nýbrž bytosti, které jsme si sami vytvořili...

Duben 2008

Second Half 6

14. dubna 2008 v 17:42 Prostor fans
Blížil se večer.
Elizabeth se snažila přestat myslet na to co se odehrálo po škole. Ani koncert její oblíbené skupiny a zákulisní průkaz ji nedokázal odreagovat.
Kellys se celý den pečlivě připravovali na vystoupení. Ladili si nástroje. Rozezpívali se a vybírali oblečení.
Paddy, který již hodinu ladil jednu a tutéž kytaru, vypadal nervózněji než obvykle.
"Není už náhodu přeladěná?" zeptala se Patricie, která ho delší dobu pozorovala.
"Já ani nevím jak se jmenuje," prohodil Paddy a koukal se k Pat.
"A kdo?" otázala se.
"Ale nikdo," odpověděl a začal znovu ladit.
Pat nevěděla co si myslet.
Od Paddyho se ozvala rána.
"A kruci, mám po struně," nadával.
"To je tak, když se někdo nesoustředí," špitla a vzala si od něho kytaru.
"Měl by ses dát do pořádku než začne koncert," nadhodila.
"Já jsem v pořádku," hradil se.
Pat se raději dále nevyjadřovala a myslela si své.
"Paddy nechceš si dát pauzu?" zeptala se Barby.
Před halou se začali vytvářet hloučky hysterických fanynek.
"Nejspíš jo," odpověděl sestře a chytl ji okolo ramen a šli do šatny.
"Paddy můžu se na něco zeptat?" tázala se Barby.
"Když jsi to ty myško, klidně se ptej." Odpověděl.
"Ty myslíš na tu holku ze včerejška?" vyhrkla ze sebe.
Paddy při sestřiných slovek zčervenal.
"Já si to myslela," řekla a smála se při pohledu na Paddyho.
"Myslíš, že se jí líbím nebo se se mnou bavila jen kvůli tomu kdo jsem?" zeptal se Paddy.
"Jak to mám vědět? U tebe je to těžké. Každá holka, která tě vidí, je do tebe hnedka zabouchnutá. Já se s ní bavila jen chvilku, ale přišla mi přátelská, tak nevím. To by si měl poznat ty." Odpověděla mu.
"No co hlavní je, že má o mně zájem ať už z jakéhokoliv důvodu," řekl Paddy.
"Já myslela, že si s tím vybíráním děvčat skončil."
"Ale ona je nádherná Barby a moc zábavná."
"Jak chceš. Jen, aby si toho zase potom nelitoval."
Otevřeli halu a fans se do ní hrnuly jak pominuté. Každá chtěla mít to nejlepší místo.
Elizabeth byla ještě doma a upravovala se.
No tak nemysli už na to co se stalo. Nedá se to vrátit. A navíc Paddy tam na tebe čeká. Měla by si už jít, aby si nepřišla pozdě. Snad ve mně nevidí jen holku na spaní jako David. - honilo se jí hlavou.
V hale každou minutou přibývalo víc a víc lidí.
Paddy čekal před šatnou a rozhlížel se. Z haly byl slyšet pískot a křik. A volání jmen, Paddy a Angelo.
Elizabeth trvala cesta asi půl hodiny busem.
Stála před halou a chtěla se otočit a jít zpátky, ale něco jí táhlo dopředu.
Nakonec se rozešla do haly. Ukázala lístek a pokračovala dál v cestě. Okolo byl strašný zmatek. Všichni byli nedočkaví.
A jak se dostanu dozadu - zamyslela se.
Všude to bylo ohraničené a hlídané bodygárdy jako kdyby měl vystoupit prezident.
Elizabeth zahlédla svého spolužáka, ale dělala jakože nic. On ji ani nevěnoval moc pozornosti.
Rozhlédla se a zamířila k nejbližšímu bodygardovi.
"Promiňte pustíte mně dozadu?"
On jí neodpověděl.
"Pane slyšíte mě? Dostanu se tudy dozadu?"
Stále nic.
Elizabeth to přestalo bavit a začala to přelézat. To však ji už jeden z bodygárdů držel v rukou a odstrkoval dál.
"Co to děláte puste mě a začala sebou škubat. Já vás taky neodstrkuju a je slušnost odpovědět." Křikla na něj.
"Máme tu problém," řekl do vysílačky.
Elizabeth se ohlédla. "A jakej? Nikde žádný nevidím. Tak mě pustíte?"
To už přišel další a stoupl si k němu.
"Koukněte na toto," vytáhla z kapsy průkaz a mávala jim s ním před nosem.
"Tak co můžu jít dozadu?"
Jeden z bodygárdů se začal smát a vzal ji průkaz. "Ty si myslíš, že když ukážeš toto tak tě pustíme? Dozadu nikdo nesmí a zvlášť hysterka jako ty?" řekl.
"Cože? Jaká hysterka? Já na vás kašlu." Řekla a odešla.
Procházela se halou a všimla si děvčat, která přemlouvali, aby je pustili dozadu a v ruce drželi něco jako vstupenky do zákulisí.
"A potom se div, že tě nechcou pustit." Mumlala si Elizabeth.
"Tak si s Paddym asi nepromluvím." Řekla a všimla si, že ty holky pustil dozadu.
Rozešla se směrem k němu a ukázala mu průkaz. On ji však nepustil. Zastavil ji se slovy, "nikdo tam nesmí."
"Ale Paddy tam na mě čeká," řekla
"My víme, proto tam nesmíš."
"Ale opravdu. Dal mi tento průkaz, abych se tam dostala." Bránila se.
"To může říct každý."
"A co tam ty holky? Ty jste tam pustili."
"A jsme u toho. Ty holky byly novinářky."
"Podle mě to byli vychytralé fans. Tak se běžte zeptat Paddyho, když mi nevěříte."
"My tu nejsme na vyřizování vzkazů."
"Ale no tak. On tam na mě čeká."
Elizabeth se nepoznávala. Nikdy by si nic takového nedovolila. Připadala si jako jiný člověk.
"Jestli to nebude pravda tak mě potom můžete klidně vyhodit," vyhrkla.
"Nechceš si to ještě rozmyslet?"
"Ne nechci."
"Za to vyhození ti to nestojí. Vždyť ho můžeš vidět zpívat. To ti nestačí?"
"Tak co bude?"
Bodygárd ji pomohl a šel s ní dozadu.
"Omlouvám se, že ruším, ale tato dívka tvrdí, že jste ji pozvali." Řekl Kellyovým.
"Tak vidíš. Opravdu ti to za to stálo." Prohodil a chytl ji, aby ji odvedl.
"Počkejte," křikla za ním Barby.
"Tu dívku jsme pozvali. A děkuji, že jste ji dovedl až k nám."
Bodygárd byl v udivení.
"Neříkala jsem vám to," prohodila Elizabeth.
"A mimochodem potulují se tu nějaké tři holky, tak kdyby jste mohl být tak hodný," řekl John.
"Ale zajisté," řekl a mířil zpátky.
"Díky," řekla Elizabeth.
"Nemáš za co," dodala Barby.
Ostatní sourozenci jen koukala co to má být.
"Ahoj," řekla hlasitě Elizabeth.
"Nevíte kde je Paddy?" zeptala se Barby.
Všichni sourozenci zpozornili a pozdravili.
"Paddy? Tak ten tu někde bude." Prohodila Pat.
"Kde je zase ten ocas?" řekl Angelo.
Elizabeth se jen usmála. Připadala si divně jak si ji všichni prohlíželi. Bála se, aby na ni nebylo poznat, že je nervózní.
"Tamhle je. Paddy!!!" křikl Angelo.
Elizabeth se koukla a šla k němu.
"To je ta holka s kterou tam byl včera Paddy?" zeptala se Pat sourozenců.
"Nejspíš jo. Se ho potom budeme muset zeptat," řekl John.
"Překvápko," řekla Elizabeth při cestě k němu.
"To je. A milé. Už jsem se bál, že nedorazíš." A po těchto slovech ji políbil.
"Tak já nebudu rušit," ozvala se za nimi Barby a vrátila se ke zbytku rodiny. Bylo vidět jak nakukávali, aby zjistili co se tam děje.
"Nejseš nějakej drzej," řekla s úsměvem Elizabeth.
"A co když jo? Uděláš mi něco?" otázal se Paddy.
Elizabeth se zamyslela.
"Promiň, ale za pět minut začínáme. Co říkáš na místo v první řadě? A sešli bychom se o pauze co ty na to?"
"Že to beru," řekla a mířila do haly.

Second Half 5

8. dubna 2008 v 20:36 | Katii |  Prostor fans
Elizabeth došla domů a všude byla tma. Její otec ležel u televize a na stole před sebou měl lahváče. Prošla okolo něj bez povšimnutí.
"Konečně doma," zamumlala a padla do postele.
Připadala si jako v seriálu. Za dnešek měla tolik zážitků než za celý život.
Je to vůbec možné, aby se stal nějaký seriál skutečností? A navíc mě? Nebo se mi to jen zdá a za chvíli se probudím? Vrtalo jí hlavou.
Bylo kolem půl sedmé ráno a po pokoji se rozlehl zvuk budíku.
"Ježiši to je už ráno," řekla ospale Elizabeth a snažila se vstát. Nachystala se, uklidila po otci a vyšla do školy. Měla strach co tam na ni čeká. A nevěřila tomu co se včera stalo nebo spíše tomu nechtěla věřit.
"Hele, kdo to jde," prohodila k Mirce Markéta.
"Tak co jak se ti to včera líbilo nebo spíš se mám zeptat co si tam vyvedla?" řekla a smála se.
"To si měla vidět," dodala Mirka a začala se smát společně s Markétou.
Elizabeth okolo nich prošla a sedla si do lavice. Nevěřila tomu jak se k ní Mirka po tom včerejšku chová, ale věděla, že není tak špatná, když ji člověk pozná blíž.
Všechno bylo při starém. O pauze si všechny co reprezentovali školu na plese, zavolali do ředitelny a předali jim diplomy a gratulace. Pohár, který včera vyhráli měl ředitel vystavený v poličce.
Při hodině němčiny Elizabeth přemýšlela, jestli má jít na ten koncert. Strašně se na něj těšila už několik týdnů dopředu, ale teď si nebyla jistá. Nevěděla jestli Paddyho upoutala svým vzhledem nebo charismem.
"Elizabeth?" řekl profesor.
"Ano, prosím," odpověděla.
"Copak? Že by se nám Betty zamilovala," vykřikla Markéta.
Celá třída se rozesmála.
Elizabeth to moc vtipné nepřipadalo a dělala, že nic neslyšela.
"Proč jste dneska všichni tak nesoustředění?" zeptal se profesor, třídy.
"Čím to asi bude," nadhodila Mirka.
"Jdete dneska na koncert skupiny The Kelly Family pane profesore?" vyzvídala Mirka.
"To jsem mohl tušit. Asi bude snadnější se zeptat kdo tam nejde. Já osobně to tam půjdu omrknout." Řekl profesor a ohlížel se po třídě.
Jen tři studenti se hlásili.
"Vidím, že bych mohl dát úkol na téma koncert Kelly Family," pronesl.
"Jo klidně," souhlasila třída.
"Tak to jsem velice zvědav co se dozvím," řekl a se zvoněním odešel.
"Ty tam jdeš taky?" ptala se Markéta Elizabeth.
"Ještě nevím a co vy?" zeptala se Markéty a Mirky.
"Ty nevíš?" divila se Markéta.
"My tam jdeme přece si něco takového nenecháme ujít," dodala.
"Tak si to užijte," řekla Elizabeth a odešla.
Před školou ji však čekalo milé překvapení.¨
"To je divné," mumlala si.
Co tu dělá a kdo jsou ti ostatní dva. Co se tu dneska děje? - přemýšlela.
Prošla okolo nich, aby zjistila o co jde a přitom zaslechla část rozhovoru.
"To jsem zvědavej, jak vypadá. Jestli je opravdu taková jak si ji popisoval."
"Jen, aby přišla," dodal druhý.
"Slíbila to pánové takže klídek," prohodil kluk, kterého velice dobře znala. Byl to David.
"Až ji uvidíte dáte mi za pravdu, že hezčí kus jste neviděli." Prohodil pyšně a usmál se.
"A mimochodem je moje takže se od ní držte dál pánové." Řekl povrchně a důrazně.
"No jo, ale stejně se divím, že na tebe letí všechny holky," prohodil jeden z kluků.
"To musíte umět," odpověděl.
Ostatní se začali smát.
"Je divné, že o takovém sukničkáři ještě neslyšela." Nadhodil jeden z kluků.
"Cože??" zarazila se Elizabeth. Připadala jsi jako v nějaké hrozné noční můře.
"Hele koukněte na tu holku," prohodil jeden z nich.
"Je to vůbec holka," dodal druhý.
Elizabeth se otočila a mířila směrem k nim.
"Nazdar pánové, řekla bych, že jsem holka. To by jste do mě neřekli co?" řekla naštvaně.
"Copak nějaká drzá ne," dodal David.
Já ti ukážu - říkala si v duchu.
"No já nevím broučku možná to bude tím sluníčkem a přitulila se k němu.
"Ooou" ozvalo se od kluků.
"Co ti je? Jdi se tulit k někomu jinému. Já už jsem zadanej." Vyhrkl David.
"A ví o tom vůbec ta dotyčná?" prohodila a hrála si z řetískem.
"Kde jsi to vzala?" zeptal se pochvíli David.
"Včera mi to dal takovej prima týpek na plese. Copak líbí se ti?" řekla.
Kluci se začali smát.
"Tak to je ona. Ty si musel být včera, ale hodně namol," vyhrkl jeden z kluků.
"To není ona," ujišťoval je David.
"Ona vypadala úplně, ale úplně jinak. A jdi ode mě ještě něco chytnu," ohradil se.
"Tak jak chceš, ale ta holka z toho včerejšího plesu nepříjde zato ti ručím a ten řetízek si strč někam." Řekla a strhla si ho a hodila ho po něm.
"Namachrovanej blbečku," křikla ještě při odchodu na něj.
"No jasně krávo vyhrabaná v popelnici," křikl za ní David. A usmál se na kluky.
Nevěděl co si má myslet. Kde vzala ten řetízek? Byl to ten řetízek, který dal včera té dívce jak ho mohla mít ona. - vrtalo mu hlavou. A čekal dál.
Mirka a Markéta zrovna vycházeli a všechno viděli.
"Opravdu to řekla Elizabeth," otázala se Markéta a nevěřícně koukala.
Elizabeth doběhla domů celá uplakaná.
"Copak bude dneska dobrého?" zeptal se jí otec ve dveřích.
"Nech mě na pokoji," křikla na něj.
"Takhle se mluví s otcem," štěkl.
Elizabeth zabouchla dveře a lehla si do postele.
Musím jít na ten koncert. Není jiná možnost. Musím vědět co si o mě myslí. Snad je jiný než ostatní kluci - dumala a v ruce držela průkaz od Paddyho.

Pravý Paddy???

5. dubna 2008 v 16:27 | Katii |  Paddy Kelly
Tento název "Pravý Paddy" neberte vážně. Na videjku je opravdu skutečný Paddy. Pod názvem se skrývá jeho vystupování (chování). Opravdu je takový?
Videjko je velice povedené a dobře zpracované. Mně osobně se mocinky líbí.

Second Half 4

3. dubna 2008 v 19:34 | Katii |  Prostor fans
Celá skupina The Kelly Family mířila přímo k nim.
"Jsme vám zapomněli pogratulovat," oznámil John a podával ruku a ostatní sourozenci se k němu připojili.
"A co místo toho pusa?" vyhrkla Mirka a vykouzlila úsměv. "Každý gratuluje, ale pusa nebyla žádná," dodala rychle, když si všimla jak na ni všichni hledí.
Kellyovy se po sobě podívali.
"No proč ne? Jednou můžeme udělat výjimku," prohlásila Maite a dala ji na tvář pusu.
Elizabeth se chtěla rozejít k odchodu, ale Barby ji zastavila.
"Ty se vypařuješ," zeptala se Barby.
"Ne, jen už odcházím," odpověděla.
"Teď hned? Zrovna když jsme přišli? Ty nás asi moc v lásce nemáš co? Tak já nebudu zdržovat," řekla Barby.
"To ne, mně se vaše hudba líbí a moc," prohlásila, " jen už musím jít mám to daleko. A hodně štěstí na zítřejším koncertě." Popřála Elizabeth a v zápětí ji Maite objala a dala pusu.
Barby se usmála a vzdálila se.
Paddy, který dával zrovna pusu Mirce si všimnul sestry jak se mu snaží něco naznačit, ale nevěděl co. Vypadalo to jako kdyby mu ukazovala, kam má potom jít.
Mirka byla v sedmém nebi. Paddy ji dal pusu na tvář. Celá zářila červenou barvou.
"Co to mělo být?" zeptal se sestry.
Barby ho vzala za ruku a dotáhla ho za Jimmyho. Paddy vypadal nechápavě. Nevěděl co to má znamenat.
Jimmy se trochu posunul a Paddy nevěřil vlastním očím. Koukl ještě jednou na sestru, která se na něj usmívala a nevěděl co říct. Celou dobu ji hledal a ona se před ním zčista jasna objeví.
Elizabeth dostávající od Jimmyho pusu na tvář, čekala na ten správný moment, jak se nenápadně odpařit bez dalšího podezřívání a vysvětlování. A právě toto pro ni byla šance. Zapletla se mezi procházející studenty a mířila pryč.
Paddy se otočil zpátky a nevěděl, která bije. Byla fuč. Během pár sekund. Rozhlížel se a zahlédl ji proplétat se davem ke dveřím. Nechtěl si nechat ujít další příležitost a tak se za ní rozešel.
Chvilkami se mu ztrácela, ale byl jí na dosah.
"Ahoj," ozvalo se za ní, když si oblékala svetr.
Prudce se otočila.
"Jé ahoj, ty tu ještě jsi?" zeptala se, když spatřila Davida.
"Překvapivě, ale jo. Ty už jdeš?" tázal se.
"Jo už jdu. Tak se měj," řekla a rozběhla se do tmavého večera
"Tak po škole. Zatím čau," dodal za ní David a pozoroval ji.
"Promiň, neztratila jsi něco?" volala za ní nějaká temná postava.
Elizabeth nezpozorovala, že to je na ni a začala štrachat po mobilu, aby zjistila kolik je hodin.
"A kruci, třičtvrtě na devět, to nemám šanci stihnout," zastavila se a mumlala si pro sebe.
"Ááááááááá," vyjekla, když se chtěla znovu rozejít. Přímo před ní někdo stál. Strašně se lekla a upustila mobil.
"Promiň, to jsem nechtěl," uklidňoval ji a zvedl rozbitý mobil. "Příště se raději předtím kouknu do zrcadla," nadhodil.
Elizabeth si ho prohlédla a rozešla se.
"Počkej, omlouvám se za ten mobil. Nechám ti ho opravit jestli chceš?" snažil se ji doběhnout.
"Co je? Ty jsi na mě naštvaná? Proč se se mnou nebavíš? No tak stůj," řekl Paddy a chytil ji za ruku.
"Nevím proč bych ti měla odpovídat a navíc spěchám, měl by si se vrátit ta blondýna na tebe nebude čekat věčně," prohodila Elizabeth a dala se znovu do chůze.
"Hm... Nezapomněla sis něco?" tázal se za ní a mával mobilem.
Elizabeth se vrátila.
"Dám ti ho pokud mi slíbíš, že tě zítra zase uvidím," prohlásil.
"Dej ho sem, nemám na to náladu a čas," odpověděla a snažila se mu ho vzít.
"A copak takže platí?" tázal se.
"Jo platí, tak mi ho už dej." naléhala.
"Přijdeš zítra na koncert?" otázal se.
Elizabeth už začala být vytočená.
"Dáš mi ten mobil?" zeptala se naštvaně.
"Ty asi opravdu spěcháš," řekl Paddy.
"Tak to bych do tebe neřekla, že si toho všimneš," prohodila protivně.
"Nebo mám nápad. Ten mobil si klidně nech. Stejně mi je už k ničemu." řekla a rozešla se.
"No tak. Nezlob se na mě. Já to tak nemyslel. Nechceš tam hodit? Třeba to ještě stihneš." Navrhl a usmál se.
"To je dobrý. A dáš mi ten mobil?" zeptala se, "nebo mě tu chceš ještě zdržovat?"
"Jo jasně tady je," řekl a podal ji ho.
Přitom se dívali do očí.
Byl to zase on - kluk s kterým tančila, ten upřímný bez přetvářky.
Elizabeth nevnímala čas. Připadala jsi jako v nebi.
"Můžu se na něco zeptat," promluvil Paddy do ticha.
"Záleží co to bude," řekla Elizabeth.
"Tam ten kluk byl tvůj přítel?" tázal se váhavě.
"Kterého máš na mysli? Mě kluci přehlíží, nespletl ses?" zeptala se.
"Né počkej už vím. Ty máš na mysli Davida. Tak to je jen kámoš." Odpověděla. "A pročpak si to chtěl vědět?" zeptala se váhavě Elizabeth.
"Jen tak," mumlal Paddy.
"Ajo... a co ty nějaká přítelkyně?" vyhrkla Elizabeth.
"No jasně všude se najde nějaká i třeba za rohem," prohodil Paddy.
Elizabeth se otočila jestli uvidí nějaký stín za rohem a nic.
"Myslím, že na tenhle roh zapomněli," řekla a ušklíbla se.
Nic mu už nebránilo a tak ji políbil, ale v zápětí za sebou uslyšel sourozence jak ho hledají.
"Jo už jdu," křikl k nim a hrabal se v kapse.
"Na vem si to," řekl a podával jí průkaz.
"Proč mi ho dáváš," divila se.
"Aby si se zítra dostala k nám dozadu, nic lepšího po ruce nemám.
"To si děláš srandu?" tázala se nevěřícně.
"Nedělám," řekl a dal ji ho do ruku a chystal se ji znovu políbit.
"Počkej," odstrčila ho.
Paddy se ohlédl a ostatní sourozenci se dívali směrem k nim.
"Tak zítra. Platí?" zeptal se ještě pro ujasnění.
Elizabeth nevěděla co říct, ale kývla.
Paddy se rozešel a za chvíli byl ten tam.
"Kdo to byl?" vyzvídali sourozenci.
Paddy, který byl otočený směrem k Elizabeth, se jen usmál a pokračoval dál.
"Paddy, ale víš, že je z České republiky," připomněla mu Barby, která šla vedle něho. On jí však nevěnoval žádnou pozornost. Měl v hlavně jen jednu myšlenku.
Elizabeth se rozešla domů.

Song - Almost Heaven

2. dubna 2008 v 16:40 | Katii |  Ankety

Paddy Kelly - Rozhovor

1. dubna 2008 v 20:28 | zdroj - http://kellyfan.blog.cz/0802/ojojoj |  Paddy Kelly
Reportér (rep.:) : Proč jste se rozhodl jít do kláštera? Pryč od obyčejného života a své popularity?
Paddy: Já věřím, že každý si v životě musí jednou zvolit cestu, po které nadále půjde. Tenhle život není pro mě. Každý den se chodí do práce, dře se a na odpočinek nezbývá čas. Odevzdal jsem svůj život Bohu, protože jedině tak se dá žít svobodně.
Rep.: Ano, to je pravda, nejste na nikom závislý, jen sám na sobě. Řekněte, lezla vám už popularita na nervy?
Paddy : Dá se říci že ano. Navíc, už mě štvaly ty nenasytné fanynky, které chtěly jen to jediné. A to skoro vždycky.
Rep.: Vím, že tahle otázky je trochu tak osobní ale,...měl jste holku? Třeba když jste byl mladý?
Paddy : Ano. Prvně ve čtrnácti. Jmenovala se Claire, samozřejmě to byla pouze pubertální láska. K ničemu nedošlo. Poté jsem měl Fleur. To bylo podobné. Když jsem začal být od svých patnácti nejzbožňovanějším členem, probíral jsem dívky v první řadě. To se ale změnilo od dovršení devatenácti let. To mě každý chtěl jenom do postele.
Rep.: Oh, vy mluvíte tak otevřeně!
Paddy : Jsem zvyklý.
Rep.: Říkávalo se, že ve svém nejhezčím věku, to je v sedmnácti letech, vás dívky zbožňovali nejvíc. Proč myslíte, že to tak bylo?
Paddy : No, nevím, ale podle toho co jsem četl můžu říct tohle, cituji. : Dívky mě milovali kvůli vzhledu, nejvíce na ně platil, ehmm, můj úsměv (usmál se na publikum), na pódium lítaly stovky dopisů pro mě o tom, jak mě milují, jestli si j nevezmu, atd. Nemůžu říct, že mi to nelichotilo, ale štvalo mě, že v každém bylo vlastně to stejné: Miluju tě, Nádherně se směješ, Vem si mě, Máš perfektní vlasy...... Proto jsem raději odešel. Už bych to dlouho nevydržel.
Rep.: Jste silně věřící?
Paddy: Ano. Jsem silně věřící. Vyrůstal jsem ve věřící rodině od malička. Věřím v Ježíše Krista a v to, že se musí každý umět správně rozhodnout.
Rep.: A co holky z České republiky? Jak ty se vám líbily, když jste tam měli koncert v roce 1995?
Paddy : No, nemůžu říct, že by byly špatný, hodně lidí mi říkalo, že po mě děvčata z ČR šílí nejvíce, ano, taky nejsou k zahození. Také se mě jedna reportérka ptala, jestli bych chodil s dívkou z Čech.
Rep.: A co jste jí řekl?
Paddy : Kdyby uměla alespoň trochu anglicky a německy, že ano... (lidi v sále - ooouuuuu)
Rep.: Tak vám mockrát děkujeme, ale slibte nám tady předevšemi, že na své fanoušky nezanevřete, prosím.
Paddy: Přátelé, slibuji, že na vás nikdy nezapomenu, budu vám mít pořád rád, ale, nepřehánějte to tolik, s tím šílením po svých idolech. Mám vás rád!!! (obroskej potlesk)
Rep.: Děkujeme a teď, kdyby jste byl tak laskavý, odzpíváte nám tu jednu z vašich písní?
Paddy: No jasně! A hned dvě! (Paddy odzpíval Hope a Thanking Blessed Mary)
Rep.: Děkujeme za vaši návštěvu, mějte se fajn! Nashledanou!
Paddy : Taky se mějte dobře a - AHOOOJ!!! (lidi zařvali - ahooooj!)