8. dubna 2008 v 20:36 | Katii
|
Elizabeth došla domů a všude byla tma. Její otec ležel u televize a na stole před sebou měl lahváče. Prošla okolo něj bez povšimnutí.
"Konečně doma," zamumlala a padla do postele.
Připadala si jako v seriálu. Za dnešek měla tolik zážitků než za celý život.
Je to vůbec možné, aby se stal nějaký seriál skutečností? A navíc mě? Nebo se mi to jen zdá a za chvíli se probudím? Vrtalo jí hlavou.
Bylo kolem půl sedmé ráno a po pokoji se rozlehl zvuk budíku.
"Ježiši to je už ráno," řekla ospale Elizabeth a snažila se vstát. Nachystala se, uklidila po otci a vyšla do školy. Měla strach co tam na ni čeká. A nevěřila tomu co se včera stalo nebo spíše tomu nechtěla věřit.
"Hele, kdo to jde," prohodila k Mirce Markéta.
"Tak co jak se ti to včera líbilo nebo spíš se mám zeptat co si tam vyvedla?" řekla a smála se.
"To si měla vidět," dodala Mirka a začala se smát společně s Markétou.
Elizabeth okolo nich prošla a sedla si do lavice. Nevěřila tomu jak se k ní Mirka po tom včerejšku chová, ale věděla, že není tak špatná, když ji člověk pozná blíž.
Všechno bylo při starém. O pauze si všechny co reprezentovali školu na plese, zavolali do ředitelny a předali jim diplomy a gratulace. Pohár, který včera vyhráli měl ředitel vystavený v poličce.
Při hodině němčiny Elizabeth přemýšlela, jestli má jít na ten koncert. Strašně se na něj těšila už několik týdnů dopředu, ale teď si nebyla jistá. Nevěděla jestli Paddyho upoutala svým vzhledem nebo charismem.
"Elizabeth?" řekl profesor.
"Ano, prosím," odpověděla.
"Copak? Že by se nám Betty zamilovala," vykřikla Markéta.
Celá třída se rozesmála.
Elizabeth to moc vtipné nepřipadalo a dělala, že nic neslyšela.
"Proč jste dneska všichni tak nesoustředění?" zeptal se profesor, třídy.
"Čím to asi bude," nadhodila Mirka.
"Jdete dneska na koncert skupiny The Kelly Family pane profesore?" vyzvídala Mirka.
"To jsem mohl tušit. Asi bude snadnější se zeptat kdo tam nejde. Já osobně to tam půjdu omrknout." Řekl profesor a ohlížel se po třídě.
Jen tři studenti se hlásili.
"Vidím, že bych mohl dát úkol na téma koncert Kelly Family," pronesl.
"Jo klidně," souhlasila třída.
"Tak to jsem velice zvědav co se dozvím," řekl a se zvoněním odešel.
"Ty tam jdeš taky?" ptala se Markéta Elizabeth.
"Ještě nevím a co vy?" zeptala se Markéty a Mirky.
"Ty nevíš?" divila se Markéta.
"My tam jdeme přece si něco takového nenecháme ujít," dodala.
"Tak si to užijte," řekla Elizabeth a odešla.
Před školou ji však čekalo milé překvapení.¨
"To je divné," mumlala si.
Co tu dělá a kdo jsou ti ostatní dva. Co se tu dneska děje? - přemýšlela.
Prošla okolo nich, aby zjistila o co jde a přitom zaslechla část rozhovoru.
"To jsem zvědavej, jak vypadá. Jestli je opravdu taková jak si ji popisoval."
"Jen, aby přišla," dodal druhý.
"Slíbila to pánové takže klídek," prohodil kluk, kterého velice dobře znala. Byl to David.
"Až ji uvidíte dáte mi za pravdu, že hezčí kus jste neviděli." Prohodil pyšně a usmál se.
"A mimochodem je moje takže se od ní držte dál pánové." Řekl povrchně a důrazně.
"No jo, ale stejně se divím, že na tebe letí všechny holky," prohodil jeden z kluků.
"To musíte umět," odpověděl.
Ostatní se začali smát.
"Je divné, že o takovém sukničkáři ještě neslyšela." Nadhodil jeden z kluků.
"Cože??" zarazila se Elizabeth. Připadala jsi jako v nějaké hrozné noční můře.
"Hele koukněte na tu holku," prohodil jeden z nich.
"Je to vůbec holka," dodal druhý.
Elizabeth se otočila a mířila směrem k nim.
"Nazdar pánové, řekla bych, že jsem holka. To by jste do mě neřekli co?" řekla naštvaně.
"Copak nějaká drzá ne," dodal David.
Já ti ukážu - říkala si v duchu.
"No já nevím broučku možná to bude tím sluníčkem a přitulila se k němu.
"Ooou" ozvalo se od kluků.
"Co ti je? Jdi se tulit k někomu jinému. Já už jsem zadanej." Vyhrkl David.
"A ví o tom vůbec ta dotyčná?" prohodila a hrála si z řetískem.
"Kde jsi to vzala?" zeptal se pochvíli David.
"Včera mi to dal takovej prima týpek na plese. Copak líbí se ti?" řekla.
Kluci se začali smát.
"Tak to je ona. Ty si musel být včera, ale hodně namol," vyhrkl jeden z kluků.
"To není ona," ujišťoval je David.
"Ona vypadala úplně, ale úplně jinak. A jdi ode mě ještě něco chytnu," ohradil se.
"Tak jak chceš, ale ta holka z toho včerejšího plesu nepříjde zato ti ručím a ten řetízek si strč někam." Řekla a strhla si ho a hodila ho po něm.
"Namachrovanej blbečku," křikla ještě při odchodu na něj.
"No jasně krávo vyhrabaná v popelnici," křikl za ní David. A usmál se na kluky.
Nevěděl co si má myslet. Kde vzala ten řetízek? Byl to ten řetízek, který dal včera té dívce jak ho mohla mít ona. - vrtalo mu hlavou. A čekal dál.
Mirka a Markéta zrovna vycházeli a všechno viděli.
"Opravdu to řekla Elizabeth," otázala se Markéta a nevěřícně koukala.
Elizabeth doběhla domů celá uplakaná.
"Copak bude dneska dobrého?" zeptal se jí otec ve dveřích.
"Nech mě na pokoji," křikla na něj.
"Takhle se mluví s otcem," štěkl.
Elizabeth zabouchla dveře a lehla si do postele.
Musím jít na ten koncert. Není jiná možnost. Musím vědět co si o mě myslí. Snad je jiný než ostatní kluci - dumala a v ruce držela průkaz od Paddyho.
omlouvám se, ale dřív jsem se sem nedostala