,, Ahoj Lindo, no to je dost, spíš snad " ? Opřela se jí znuděně Ráchel o dveře.
Lindo postřehla, že má Ráchel opět nějakou novou halenku s až nelichotivým výstřihem, který jí beztak přišel při průsvitnosti látky, celkem zbytečný.
,, Promiň Ráchel, ale já tu mám teď návštěvu, tak když tak potom, jo " ? Pokusila se ji Linda nějak nenápadně obrátit ke směru z kterého k jejímu domu přišla, ale to se jí nepovedlo.
Ráchel strčila hlavu mezi dveře a rychle se stáhla zpátky. Přiložila si ruce před ústa a tlumeně zašeptala :
,, Proboha…! Vždyť to je Angelo Kelly ! Proč jsi mi nezavolala, když přijel " ?
,, Bylo to narychlo a…". Linda se děsila nad myšlenkou, že by se měl Angelo s Ráchel seznamovat. Ráchel podlehl totiž téměř každý muž a zrovna tady to takhle nechtěla, zrovna teď, když zjistila, že je asi…
Ráchel na nic nečekala a s ladně se pohupujícími boky vešla za Angelem do obýváku. Linda šla už dopředu s mírně uraženým výrazem za ní.
,, Ahoj, já jsem Ráchel. Nejlepší kamarádka Lindy ". Vycenila na Angela kouzelně zuby a Angelo vstal.
Nejlepší kamarádka ? Co to zatraceně Ráchel plácáš ! A mohla by jsi se na něho přestat tak zatraceně zubit ? !
Zabodávala se do ní Linda zezadu pohledem.
,, Já jsem…". Podával Ráchel opatrně ruku.
,, Angelo přece ! To je jasné, mě to nemusíš říkat, jsi vážně jednička, ale o slávu tu přece nejde, to je jasné ". Vyhrkla na něho Ráchel a místo podání ruky ho odejmula, jako starého známého. Nebylo nepoznatelné, že to Angela velmi zaskočilo.
,, No Linda mi neřekla, že má tak okouzlující přítelkyni ". Mrkl na Lindu.
,, No to bude asi tím, že tu jsi teprve chvíli a Ráchel jsem jaksi nečekala, omlouvám se, že jsem vás málem rozdělila od tak skvělého seznámení ". Řekla Linda jedovatým hlasem s myšlenkami vyhodit ji na ulici, ale Ráchel si toho schválně nevšímala a odvrátila téma.
Linda seděla na křesle a dívala se, jak si ti dva povídají. Přišlo ji nakonec i komické, že ho Ráchel sbalí u ní doma a přímo před ní. Ona by vážně udělala snad všechno, má tahle osoba vůbec nějaké zábrany ? Uvažovala.
A jak se ho ,, nenápadně ", při smíchu dotýká….! To je ale mrcha. Chci aby toho nechala, aby si Angelo zase povídal se mnou, ale to nedokážu. A proč jsem vůbec teď tak hnusná ? Vždyť je to má kamarádka, měla bych jí to přece správně přát a ne ji takhle….
A on ? Je to už tolik let můj nejlepší kamarád…
Ano kamarád, to slovo kamarád jakoby ji najednou přišlo strašně bezvýznamné a bez toho citu, který ona chtěla.
,, Jejda to je hodin, neměla by jsi už náhodou jít, Ráchel " ? Zabodla se do ní Linda pohledem, ale s úsměvem na tváři.
,, Ne nemusím Lindo ". Do jejích očí se dostal vztek, že se jí snaží vystrnadit.
,, Ale já už budu muset jít, promiň Lindo, ale ten večer platí, ano " ? Ozval se Angelo.
,, Jasně že platí, na vás bych přece nezapomněla ". Usmála se na něho Linda s nehranou jiskrou v očích.
,, A co kdybychom si my dva někdy ještě nezávazně popovídali, hm " ? Pozvala ho Ráchel bez starostí na rande.
,, No…takže rande " ? Zarazil se Angelo, ale na jeho tváři se k Linděné nelibosti objevil úsměv.
,, Proč vlastně ne ? Tak mi dej telefon a já se ti určitě ozvu, zajdeme na večeři ".
,, Ještě tenhle týden " ? Ujistila se Ráchel.
,, Jo…ještě tenhle týden ". Řekl zamyšleně Angelo a s oběmi se pěkně rozloučil.
,, No " ? Opřela se Linda o zárubně dveří s přímím pohledem na Ráchel.
,, No ? Co chceš slyšet ? Šlo to jako po másle, ne " ? Mrkla na ni ironicky.
Linda se dala ustaraně tvář do dlaní a přemýšlela co jí má vlastně říct.
,, Hele Lindo já půjdu, jo ? Asi nakupovat, když budu mít to velký rande ". Pochvalovala sama sebe.
,, A ty si prosím tě taky někoho najdi, vypadáš hrozně ". Otočila se Ráchel ještě ve dveřích.
Linda, v domnění, že tím vše vyřeší, zahnala své myšlenky na Angela tak, že si to prostě zakázala. Nemůže se jí přece tohle stát, když jde o tak velké kamarádství.
Když šla Linda k večeru do daného hotelu, jak jí Angelo napsal adresu, měla už v hlavě jasno v tom, co chce.
Recepční ji sice vůbec neměli chuť pustit k celebritám, ale když jim Linda všechno značnou dobu vysvětlovala, přeje jen svolili s tím, že si to přijdou zkontrolovat, či co.
Asi mě mají za vlezného fanouška, nebo novináře…
No…Angelo mi řekl do kterého hotelu mám jít, recepční mi řekli do kterého poschodí, ale který pokoj je ten správný ? Zasmála se tomu v duchu Linda.
No, zkusím třeba hned tady ten první….
Po krátkém zaklepání se ozvaly blížící se kroky, které jak se ukázalo Angelovi opravdu nepatřili.
,, Lindo ! Pojď dál ". Objal ji přátelsky Paddy.
,, Paddy…ahoj ". Usmála se Linda radostně.
,, Teda holka…změnila jsi se…sluší ti to…vážně, si kočka " !
,, Ty abys pořád nelichotil ". Vzala to s nadhledem.
,, Když vidím něco tak krásného, tak ze mě lichotky padají úplně sami ". Usmál se.
,, Já jsem přišla za Angelem, nevíš který je jeho pokoj " ?
,, Jo takhle…No ale nemysli si, že se mě tímhle zbavíš ". Zasmál se Paddy. ,, Je to ten předposlední vlevo ".
,, Jak bych se vás mohla chtít zbavit, to mi neříkej ani z legrace. Ještě určitě všichni pokecáme, ok " ? Mávnula na něho rozesmátá Linda.
,, Ahoj ". Přivítal ji Angelo.
,, Tak konečně ten správný pokoj, nejdřív sem klepala na Paddyho ".
,, Aha, no vidíš, na to jsem zapomněl…Ale už jsi tady, ne ? Bundu si nechej tady a pojď za mnou ". Táhnul ji Angelo jemně za ruku. Linda se nebránila, tyle dotyky jí nebyly vůbec nepříjemné….Jen je jaksi každý z nich bral jinak.
,, Ale Angelo já budu muset v deset domů, ok ? To mi jede poslední autobus ".
,, Vždyť je teprve sedm ". Mávnul nad tím Angelo ruku.
Začalo opět dlouhé povídání o tom, co bylo a jak se měli. O všech těch zážitcích, co Angelo měl…Povídali si tak dlouhou dobu, jim to však přišlo, jako kdyby si povídali teprve pět minut. Měli si toho tolik co říct.
Nakonec si spolu lehli do jedné postele a sledovali Angelovi záznamy z koncertů. Vše komentovali a hodnotili, smáli se povídali.
Když Angelo zapnul rádio na obvyklé španělské stanici a navrhl, aby si zase zatancovali, tak jako dřív, tak Linda zprvu nechtěla, protože jí to přišlo trochu hloupé, ale její zábrany padly, když ji Angelo z postele vytáhnul. Už to byla zase ta stará Linda a Angelo. Vyváděli jakoby jim bylo devět let.
V tom se Linda opravdu zarazila.
,, Angelo ". Protáhla Linda zoufale a začala hledat hodinky.
,, Jedenáct " !! Zděsila se. ,, Jak teď půjdu domů ? Teď v noci, když už mi nic nejede…! Proč jsi mě neupozornil ? Ne… ne, neříkej mi, že jsi to věděl ".
,, Jo věděl, ale nechtě jsem, abys šla pryč, vždyť nám tady bylo tak dobře. No tak můžeš přece přespat tady ne, jsme kamarádi ".
Kamarádi. Zadunělo Lindě v hlavě to slovo snad pětkrát.
Ale i přes to ji vztek přešel a nakonec souhlasila, co jí zbývalo. Když ještě Angelo řekl, že u sebe přece nespí poprvé, měla mu chuť říct….Ale ne, neřekla to.
Angelo se šel osprchovat, po něm šla Linda. Když se vracel z koupelny, Linda se ně něho pod záminkou, že hledá něco v tašce nepodívala. Rychle proklouzla do koupelny. Po sprše si půjčila jeden čistý ručník a raději na sebe natáhla staré oblečení zpátky. V pokoji bylo zhasnuto, což rozhodně uvítala. Linda se podívala na Angela, který už spal. Byl asi opravdu unavený. Byla za to ráda, ale zároveň taky trochu ne.
Vlezla si do postele a zakryla se peřinou.
V noci ji vzbudilo to hrozné horko. Opatrně, aby Angela nevzbudila, vylezla z postele a šla k topení. Těm všem kolečkům opravdu nerozuměla a nerada by tu něco rozbila. Ještě trochu spící Linda si sundala kalhoty a tričko a šla spát prostě jen ve spodním prádle s myšlenkou - Přece se tu neupeču a Angelo stejně spí.
,, Lindo " ? Vzbudil ji Angelův hlas. Bylo kolem půl třetí ráno.
,, Domluvil jsem si na zítra rande s Ráchel, co myslíš…? Mě přijde moc fajn, ale ty ji znáš přece líp ". Nadzvedl se Angelo na loktu.
Linda měla násilím zavřené oči a předstírala nerušený spánek. Angelo, nic netušící, se položil zpátky na postel a zavřel oči. Linda je otevřela…Po tváří jí stékala slza…Po ní hned druhá a třetí…Ne nesmí…